Bike Stories #13 • Holky na kole

Lucie Rýzlerová je v naší komunitě jen krátce, ale její nadšení je už teď tak obrovské, že inspiruje všechny kolem sebe. Lucka je veselá holka, která pracuje jako šéfkuchařka v těch nejvíc hipster podnicích a kavárnách a do práce jezdí na svém městském kole s košíkem, ve kterém nám už mnohokrát přivezla na vyjížďku něco dobrého. Lucka přebírá štafetu po Janě Trávníčkové a povede v srpnu a září městské vyjížďky po Praze. Přečtěte si v našem rozhovoru, jak vidí svět cyklodopravy svýma očima.

Odkud pocházíš a jaké jsou tvoje první vzpomínky na kolo?

Jsem rodilá Pražačka a taky v Praze bydlím. Moje první vzpomínky na kolo jsou vyjížďky s dědou. Namontoval si sedlo na štangli svého kola, abych se mohla vozit s ním. Byly mi 3 roky a doteď si to pamatuju.

Kdy se stalo to, že jsi propadla cyklistice?

Minulý rok v létě. Vlastně za to do velké míry vděčím komunitě Holky na kole. Nechtěla jsem jezdit sama, ale byla jsem nervózní z oslovování cizích lidí. Díky organizovaným vyjížďkám jsem zjistila, že mě kromě městské baví i ta sportovní cyklistika. No, a pak to šlo ráz na ráz. Objednala jsem nové kolo, přihlásila se na závod a začala jsem jezdit „věci“, které jsem si myslela, že nikdy neujedu.

Jak často jezdíš na kole ve městě? Kudy nejčastěji vede tvoje trasa?

Po městě jezdím prakticky každý den. Pohybuju se po širším centru, ale nejčastěji zahlédnete moje kolo s košíkem v Holešovicích, na Letné nebo v Karlíně.

Jak se na kolo oblékáš?

Oblékám se úplně běžně, což nejednou bylo zdrojem údivu: „Ty jsi v tomhle přijela na kole?“ Líbí se mi, že jsem nenápadná, nepoutám zbytečnou pozornost na fakt, že jsem přijela na kole. Beru to jako způsob přepravy, ne jako sportovní vyžití. Do MHD nebo auta si taky neberu speciální oblečení. Jediné, co se mi neosvědčilo do větrných dnů jsou zavinovací šaty ;P

Vyměníš občas kolo za HMD?

Vyměním, ale jen velmi zřídka. Od prosince 2020 už nemám ani kupon. Většinou je to ve dny, kdy mě čeká víc dlouhých přejezdů. Ale i tak, pro krátké trasy během dne využívám bikesharingu. Nepříznivé počasí mne do hromadné zažene jen málokdy.

Máš zkušenost s jízdou na kole v zahraničí?

Mám a vlastně je ta zkušenost úzce spojená s mým prvním pokusem o městskou cyklistiku. Bylo to v Nizozemsku v roce 2014. Zdejší krásná infrastruktura a pravidla silničního provozu k tomu úplně vybízela, nedalo se odolat. Podruhé jsem si jízdu v zahraniční vyzkoušela v Kodani, to bylo minulý rok.

Hodně jsem si to užívala a koukala jsem, jak je jejich cykloinfrastruktura řešená, z čeho bychom se třeba tady v Praze (ale i v celé ČR) mohli poučit. Fascinovalo mě s jakou samozřejmostí se v Kodani na kole jezdí. A tak jsem se rozhodla, že do toho půjdu naplno, připevnila jsem na svoje kolo košík a začala jsem jezdit každý den bez ohledu na počasí.

Jezdíš i sportovně, třeba na silničním nebo horském kole?

Ve svém kolovém parku mám ještě „štěrkolet“ od Canyonu (gravel kolo), takže jezdím i sportovně. Gravel jsem zvolila, abych nepřišla o ten element svobody. Jezdím svižně po silnici, ale občas vyměním rychlost za větší technickou náročnost a udělám si zajížďku do lesíku, na polní cesty nebo se přidám k holkám na MTB.

Jaké výhody má podle tebe kolo a co ti jízda na něm dává?

Ultimátní výhoda kola ve městě i mimo něj je svoboda. Mám k ruce poměrně skladný a lehký dopravní prostředek, se kterým se rychle přemístím kamkoliv se potřebuji dostat. Neřeším složitě parkování, a když je nejhůře, vždycky můžu s kolem do metra a dovezu se domů – to je zase pohodlí. No, a drtivou většinu cest po Praze zvládám stejně rychle nebo dokonce rychleji než lidé v autech nebo MHD. Jako bonus, mám pohyb každý den v podstatě zadarmo a šetřím i životní prostředí.

Máš řidičák? Jaký je tvůj vztah k automobilové dopravě?

Řidičák mám, ale naposledy jsem řídila tak před 8 lety. Vesmír mi šel v tomhle dost naproti. Bydlím a pracuji tak, že auto ke svému každodennímu životu vůbec nepotřebuji.

Máš pocit, že se řidiči k ženám cyklistkám chovají ohleduplněji než třeba k mužům?

Myslím, že trochu ano, ale občas to má i opačný efekt. Někteří lidé jsou milejší, protože vidí ženu v šatech na kole, třeba mi i signalizují, ať jedu, v místě, kde přednost nemám. Jiným naopak vyletí nadávka z úst snadněji, právě proto, že vidí ženu. Občas mi taky někdo z okýnka auta vysvětluje pravidla silničního provozu, sice chybně, ale vysvětluje 😀

Jaká místa v Praze jsou podle tebe nejhorší pro jízdu na kole? Máš tip, co by s tím město mohlo udělat?

Obecně je to každé místo ve městě, kde mají auta více pruhů vedle sebe. Silný provoz a metr široký cyklopruh, byť vyhrazený, nejdou dobře dohromady. Konkrétním příkladem je nábřeží Kapitána Jaroše pod Hlávkovým mostem, tam je dokonce křížení jízdních pruhů přes cyklopruhy. Nepo pak úseky s hodně špatným povrchem, zpravidla jsou to koleje a kočičí hlavy. Napadá mě křižovatka u Národního nebo Klárov.

Prozraď svůj nejlepší a nejhorší zážitek na kole.

Skvělých zážitků mám hodně, ale z poslední doby je nejintenzivnější výjezd na Dlouhé stráně. To bylo během cyklo víkendu s Holkami na kole. Pár dní před jsem koukala na Tour de France, kde byla etapa zakončená dlouhým 20 kilometrovým stoupáním. Ještě jsem si říkala, že to je šílený, jak to můžou vůbec ujet, natož v závodním tempu. No, a za pár dní jsem si vyšlápla 15 kilometrů dlouhý kopec.

Nejhorším zážitkem byla moje solo jízda do Mělníka a zpět. Vzala jsem si málo pití i jídla, v Mělníku jsem se nenajedla, ani jsem si nenaplnila bidon a někde u Veltrus jsem úplně odpadla, sotva jsem se udržela na nohou. S vypětím všech sil jsem dojela do Klecan, dala si nealko pivo a hranolky, a už bylo dobře. Začátečnická chyba. Od té doby si na výživu na vyjížďkách dávám pozor a vozím vždy plné kapsy.

Jak řešíš technické závady na svém kole?

Snažím se všechno řešit sama. Jednak mě to dost baví a ráda se učím nové dovednosti. Druhak vnímám schopnost poradit si s drobnými závadami jako základní výbavu pro bezstresové vyjížďky. No a v neposlední řadě jsem trochu líná si zajet do servisu. Občas mě zabrzdí, že nemám vhodné nářadí, tak do toho servisu teda stejně musím. Posledně jsem si seřizovala přehazovačku, to byla celkem sranda.

Tvoje oblíbená trasa na vyjížďku nebo tip na zajímavé místo, včetně zastávky na pivo a kafe?

Protažený okruh na Okoř přes Šárku, Tuchomeřice, Statenice. V Horoměřicích pak zastávka v Trucovně na pelmeně a limo. Před Trucovnou je prudký krátký kopec, to pak dobře chutná. Zpět pak přes Únětice a Podbabu. Protáhl mě tu kamarád a ukázal mi krásné asfaltové cesty s minimem aut.

Chtěla bys něco vzkázat jiným holkám, které jezdí na kole nebo se bojí jezdit v provozu?

Těm, co už jezdí chci poděkovat, že dělají ze svýho města příjemnější místo k žití a přeju jim mnoho bezpečných a pohodlných cyklostezek. A těm, které se třeba bojí, chci vzkázat, že nejtěžší je vždycky jen ta první jízda. Pak totiž nastoupí ten krásný pocit svobody a radost z jízdy na kole, a tomu se vyrovná jen málo věcí! A jestli se bojí, protože neznají trasy, tak se můžou připojit na nějakou městskou vyjížďku, kde jim tohle všechno ukážu a už to dál nebudou muset řešit 🙂

Chceš se s Luckou projet ve městě? Všechny městské vyjížďky si můžeš rezervovat zde.