Bike Stories #3

„Bylo čerstvě po dešti a já jsem s kolem vjela do tramvajových kolejí a přelítla přes řidítka. Bylo to hned u tramvajové zastávky na Maninách, která v tu dobu byla plná lidí. Ležela jsem tam na zemi, byla odřená a nikdo mi nepomohl. Navíc za mnou jel řidič v autě, který na mě začal troubit, že zdržuju. Doplazila jsem se na kraj vozovky a brečela jsem tam. Nic mě nebolelo, jen mi bylo hrozně z tý lidský lhostejnosti.“

svěřuje se Pavla Jenková, holka na kole v Praze a členka Bike Kitchen Prague

Jsi členkou komunitní skupiny Bike Kitchen Praha. Mohla bys ve zkratce popsat, jak skupina vznikla, kde sídlíte a jak vlastně fungujete?

Jsme různorodý kolektiv lidí, který se nechal inspirovat Bike Kitchen Brno. Viděli jsme, jak to funguje tam, a řekli si, že by bylo fajn otevřít v Praze prostor, který je založen na myšlence sdílení věcí a předávání znalostí, nikoliv na generování zisků.

Na podzim 2018 jsme začali hledat vhodný prostor a na jaře 2019 otevřeli BKP. Nenabízíme klasické služby oprav kol. Lidé se zde namísto toho mohou od zkušenějších členů a členek sami naučit, jak si svoje kolo opravit. Nedílnou součástí fungování prostoru jsou i komunitní aktivity.

Ve zkratce; přijdete do dílny se svým kolem a za dobrovolný příspěvek můžete použít jakékoli nářadí a materiál, který v dílně je. Pokud si nebudete vědět rady, poradíme vám, ale kolo za vás nespravíme. Můžete si tady dát pivko, nealko, kafe a při tom popovídat s dalšími lidmi nebo se najíst či zúčastnit se našeho programu.

V dílně všichni pracujeme jako dobrovolnice a dobrovolníci. A ceny za materiál, náhradní díly, jídlo a pití jsou také dobrovolné – je na vás, kolik nám můžete a chcete dát. Chceme, aby to byl prostor otevřený opravdu pro všechny.

Kolik vás celkem je? Je to převážně klučicí kolektiv nebo jsou mezi vámi i holky?

Je nás asi 15, a je to tak na půl, holky a kluci. Ale rozhodně nehledejte holky jenom u sporáku a kluky zase jenom v dílně u kol. Všichni se snažíme dělat všechno a navzájem se od sebe učíme.

Co ještě kromě BKP děláš nebo čím se živíš?

Pracuji v neziskovém sektoru a snažím se pomáhat lidem, kteří chtějí bojovat za svoje práva. Ve volném čase taky tetuji a kreslím.

Pocházíš z Prahy?

Jsem naplavenina z východních Čech, ale v Praze jsem už 14 let.

Kdy a proč jsi začala jezdit na kole? Máš více kol? Kde si kola uschováváš?

Můj táta mě od malička vedl ke kolu. Navíc jsme bydleli na vesnici, takže všude bylo daleko a jezdila jsem na něm i do školy. V Praze jsem začala jezdit před pár roky a beru kolo hlavně jako dopravní prostředek. Často ale vyjíždíme o víkendech za Prahu. Mám 2 kola – starýho dámskýho Favorita a jedno starý horský. Jsou to recykláty – mám ráda, když se věci dávají znovu do oběhu a nemusí se kupovat nové. S přítelem máme 3 kola a parkujeme je na zdi v garsonce – dá se to.

Jaké výhody má podle tebe kolo a co o ti jízda na kole dává?

Dává mi volnost – vždycky si při jízdě vyčistím hlavu a zároveň jsem všude rychle.

Jezdíš do práce na kole? Jak daleko a kudy?

Jo! Bydlím na Žižkově a pracuju v Holešovicích, takže projedu žižkovským tunelem, vezmu to přes Karlín na cyklostezku a přes Hlávkův most na Strossmayerovo nám. Nazpátek je to sice trochu do kopce, ale už jsem si zvykla. Někdy taky jedu přes řeku přívozem – tam se může i s kolem.

Podle čeho se rozhoduješ, jestli pojedeš na kole? Jaké volíš oblečení?

Hlavně podle počasí – když prší nebo je zima, tak nejezdím. A oblečení moc neřeším – nemám ráda sportovní věci, takže jezdím i v sukních, šatech, džínách; prostě v tom, v čem chodím normálně. Když vím, že si jdu večer někam sednout a budu pít alkohol, tak kolo nechám doma.

Jezdíš na kole i v zimě?

Na to jsem moc rozmazlená 🙂

Jaký máš vztah k automobilové dopravě? Máš řidičák?

Mám řidičák, ale jezdím jen minimálně. Snažím se jízdy co nejvíc omezit, a když už jet musím, tak chci, aby bylo auto zaplněný a nejela jsem sama. V Praze je automobilová doprava velký problém – časté zácpy brzdí i MHD a navíc znečišťují planetu. Když se koukám po projíždějících autech, často tam vidím jen jednoho řidiče nebo řidičku. Navíc se tu pořád zvýhodňuje automobilová doprava, do které se vráží nejvíce peněz – to je špatně.

Máš pocit, že se k tobě řidiči chovají ohleduplněji, protože jsi holka?

Myslím, že je úplně jedno jestli si holka nebo kluk – vždycky je to o lidech. Někdo se chová neohleduplně, někdo naopak ohleduplně. To, že jezdím v sukni podle mě nevnímají.

Jaká místa v Praze jsou podle tebe nejhorší a kritická pro jízdu na kole? Máš tip, co by s tím město mohlo udělat?

Těch kritických je celá řada – nábřeží, magistrála, Jana Želivského a obecně místa, kde nejsou cyklopruhy. Město by mělo investovat do opatření, která prospívají lidem i planetě – a tou cyklodoprava rozhodně je.

Prozraď tvůj nejhorší vs. nejlepší zážitek na kole.

Bylo čerstvě po dešti a já jsem s kolem vjela do tramvajových kolejí a přelítla přes řidítka. Bylo to hned u tramvajové zastávky na Maninách, která v tu dobu byla plná lidí. Ležela jsem tam na zemi, byla odřená a nikdo mi nepomohl. Navíc za mnou jel řidič v autě, který na mě začal troubit, že zdržuju. Doplazila jsem se na kraj vozovky a brečela jsem tam. Nic mě nebolelo, jen mi bylo hrozně z tý lidský lhostejnosti.

A nejlepší? Každá jízda má něco do sebe – vyčistím si hlavu a je mi dobře!

Jak řešíš technické závady na svém kole? (defekt, spadlý řetěz…)

Hodně jsem se toho naučila právě v naší dílně. Spadlý řetěz nebo píchlou duši si opravím sama. Když je potřeba něco většího, tak si dojdu pro radu do dílny, a s pomocí zkušenějších se to naučím.

Dostala jsi se někdy do nepříjemné situace, kdy jsi o sebe měla strach? Kdo ti v tu chvíli pomohl?

Dřív jsem byla hodně nervózní z aut, která kolem mě nablízko projížděla nebo za mnou jela pomalu, protože předjíždění nebylo možný – to se týká třeba zúžených cest kolem tramvajových ostrůvků. Hodně mě to znervózňovalo a přidávala jsem, abych nikoho nezdržovala. Ale teď už jezdím na pohodu a nikam nespěchám – a tu chvilku oni taky můžou počkat. Prostě můj novej mind-set.

Máš nějaká oblíbená místa v Praze, kam si zajedeš na kole sednout třeba na kafe?

Tak nejlepší kafe máme u nás na Štvanici samozřejmě  No, a pak mám ráda třeba Přístav 18600 nebo žižkovskou kavárnu ROH – oba podniky jsou hned u cyklostezek.

Máš nějakou oblíbenou trasu na vyjížďku nebo tip na zajímavé místo?

Ráda jezdím vlakem s kolem na Karlštejn, a pak cyklostezkou po rovince až do Prahy.

Věnuješ se nějakému sportu?

Kromě kola jezdím na skateboardu. 

Máš nějaké přání nebo vzkaz pro holky, které by taky chtěly jezdit na kole?

Ať to zkusí, protože to stojí za to, a i když se třeba budou na začátku bát, tak se otrkají. Věřím, že kola budou postupně vytlačovat auta ze silnic a bude se nám jezdit líp!