L’Étape Art — Cyklistická kolekce dresů Holky na kole od malířky Lu

.

Výjimečnou. Tak můžeme nazvat jakoukoliv práci, kterou vytvořily lidské ruce. A stejně tak, jsme i my přistupovaly k výrobě našich prvních cyklistických dresů pro Holky na kole. Myšlenka na vytvoření vlastních dresů putuje projektem už od samého počátku, ale až s přípravami na závod L’Étape dostala konkrétní formu a taky jasný deadline.

Protože jsme, ostatně jako vždy, chtěly něco jiného, hledaly jsme vhodného výrobce a taky někoho, kdo by nám design vymyslel. Už při tvorbě prvního produktu — cyklistické čepičky s výšivkou jsme spolupracovaly s česku ilustrátorkou Karolínou Strykovou. A takový přístup bychom si rády zachovaly i do budoucna. Spolupráci s designéry a výtvarníky vnímáme jako velmi inspirativní a důležitou, hlavně v dnešní komerční době a současnému trhu, který je zaplaven tisíci produkty, které nemají jasný původ.

Když chceme někoho oslovit na jakoukoliv spolupráci, vždy první čerpáme z kontaktů v naší komunitě. Vždycky si řeknem:

„A nemáme v komunitě nějakou šikovnou holku, která tohle umí?“

Dres plný umění

Lucie Jindrák Skřivánková nebo zkrátka jen Lu, je naše kamarádka, etablovaná malířka, ale je to taky cyklistka, která moc dobře ví, jak se nosí cyklistický dres. Protože její tvorba na nás zapůsobila, vybraly jsme si na spolupráci právě ji. Jak celý proces navrhování dresů probíhal si můžete přečíst v rozhovoru pod článkem.

• 

• 

„Tak, návrh bychom měly! Ale teď ještě, kdo nám dresy pro náš tým snů vyrobí a kolik nás to vlastně bude stát?“

Kdo to vyrobí?

Tohle pro nás byla asi ta nejtěžší část ze všeho. Protože se holek na závod přihlašovalo stále víc a víc; naším cílem ostatně bylo vytvořit největší ženský tým v historii L’Étape, a podmínkou závodu bylo, aby jeden tým měl stejné dresy, musely jsme začít shánět finanční prostředky na jejich výrobu. 

Jako výrobce jsme si zvolily belgickou značku Bioracer, která šije dresy nejen profesionálním sportovcům, ale má také zastoupení v Česku a část výroby na Moravě. Samotnou výrobu nám pak pomohli zafinancovat naši partneři závodu; bikesharingová firma nextbike Czech Republic a technologická firma Vacuumlabs. Jsme jim neskutečně vděční, protože bez nich bychom si tyto úžasné dresy nikdy neoblékly. 

• 

• 

Poslední střípek k uzavření příběhu

Ještě stále nám ale chybí poslední kus do naší skládačky — dokumentární video. Někdo, kdo nám tuhle celou, pro nás epickou záležitost, natočí. DM, email, call, vyjížďka, koláč, kafe, véča — ozvi se, jsme ready!

Dresy z této limitované edice si aktuálně můžete pořídit na našem eshopu. Kolekci jsme nazvaly L’Étape Art. Skládá se z dresu s krátkým rukávem (dostupný ve dvou variantách), bibsů (cyklistické šortky se šlemi) a cyklistické čepičky s kšiltem s potiskem Holky na kole. Vše sladěno v jednom designu od Lu Jindrák Skřivánkové.

Rozhovor s malířkou Lu

Vidíš určité propojení mezi svobodou při jízdě na kole a svobodou při tvorbě v umění?

Strašně mě baví ten pocit, když jedu na kole. Mým pohonem je moje tělo a vím, že můžu jet kamkoliv budu chtít, protože to závisí jen a jen na mě, na mé síle a odhodlání. A stejně tak to mám i s malbou. Když maluju, nechávám se vést intuicí. Vím, že kolik tomu dám a kam až mě to zavede záleží jen na mě. Spojujícím prvkem je kreativita.

Co se skrývá za motivem, který jsi vytvořila pro design dresů? Kde jsi čerpala inspiraci a jakou výtvarnou techniku jsi použila?

Inspiraci jsem čerpala ze své tvorby. Z barevnosti, která je mi blízká. Pracovala jsem mojí milovanou technikou — akvarelem. Nechala jsem barvy se navzájem propíjet a splývat. V celém procesu hrála velkou roli i náhoda. Na závěr jsem s momenty, které mi přišly zajímavé, pracovala v tabletu a motiv jsem zfinalizovala.

• 

• 

Čemu se aktuálně věnuješ a jaké máš plány do budoucna?

Momentálně pracuji na návrhu muralu (nástěnná malba) pro terasu zrekonstruované prvorepublikové vily a zároveň dokončuji obrazy pro sólovou výstavu v Praze. Chystám se letos opět na Designblok a další projekty jsou už v procesu.

Máš pocit, že by sportovní značky měly více zapojovat umělce do procesu designování produktů a kolekcí? V čem vidíš největší přínos takové spolupráce?

Jasně! Zapojování umělců je naprosto nezbytné! 🙂 Taková spolupráce je pak přínosná hlavně tím, že se navzájem propojí dvě různé osobnosti se zcela rozdílnými vizemi. Díky vzájemnému ovlivňování je člověk nucen vystoupit ze své běžné praxe, stereotypního myšlení a pustit se do něčeho zcela nového. Vznikne tak úplně jiná, často unikátní věc. V tom je to velmi inspirativní a inovativní.

Co potřebuješ k tomu, aby k tobě přicházely nové nápady? Upřednostňuješ na tvorbu spíš klid, samotu a soustředění nebo dokážeš směle tvořit v ateliéru plném jiných umělců a nebo třeba i mezi lidmi v kavárně?

Když tvořím, tak jsem totálně ponořená do procesu. Nevím nic jiného. Takže můžu pracovat kdekoliv…

„Při navrhování dresu hrálo důležitou roli samo zadaní: Týmový dres pro Holky na kole na závod L’Étape. Mým cílem bylo vybrat jemnější barvy a tělové odstíny, aby v designu byla patrná ženskost, ale také sexy rafinovanost. Rozhodla jsem se pro techniku akvarelu, jehož struktura a barevné prolínání je charakteristické pro mou malířskou tvorbu a rukopis. 

Akvarelové návrhy jsem pak dále postprodukčně zpracovávala digitální cestou v tabletu. V motivu se hodně objevuje žlutá barva. Žlutá je jednak barvou samotného závodu, ale zároveň je z ní cítit život a energie — a taková by cyklistka měla být! Použila jsem ji ale i z bezpečnostních důvodů, aby cyklistky byly na silnici dobře vidět.“ říká Lu.

Malířka Lucie Jindrák Skřivánková absolvovala ateliér Michaela Rittsteina na Akademii výtvarných umění v Praze. Jejím poznávacím znamením je náladová malba s pastelovou barevností, která nezřídka staví na protikladech; například téměř akvarelově jemně utvářeného pozadí s expresivní lineární stopou. Motivisticky jsou její obrazy většinou vztažené k reálnému světu, ať je to architektura s níž se setkala během studijního pobytu v Brazílii, nebo otevřený a přitom členitý přímořský prostor Bretaně, ale věnuje se i intuitivně pojímané čisté abstrakci bez přívlastků. Pro její výraz je charakteristické používání hutných omítkových past, které jejím kompozicím dodávají zřetelný prostorový efekt. Kombinuje také štětcovou a neštětcovou malbu, kdy do barvy zasahuje prsty nebo je formuje stavebními špachtlemi. Věnuje se také murálům. Více na jejím webu.

Text: Jana Trávníčková, Holky na kole | Foto: archiv Holky na kole, © všechna práva vyhrazena