Na kole v provozu nemám strach

“Před pár lety se Jana Trávníčková rozhodla vybudovat komunitu holek, co po Praze jezdí na kole. Na instagramu Holky na kole v Praze dává tipy, jak se na kolo obléct v zimě, v létě nebo třeba cestou na pracovní schůzku. Sdílí fotky ze svých cyklovýletů po Praze i ze zahraničí a propaguje městskou cyklistiku. Seznamte se!”

Jano, jak jsi vlastně začala jezdit na kole po městě? 

Jezdím vlastně od malička, protože jsem z Hané, kde je to placka a na kole jezdí skoro všichni, i moje babička v 85 letech! Na kole jsem jezdila i v Plzni, během magisterského studia. Tenhle svůj modrý bicykl Jungherz jsem získala na blešáku. Taky jsem strávila osm měsíců v Holandsku na stáži a de facto jsem nic jiného než kolo nepotřebovala. Jen na větší nákupy jsem jezdila autobusem.

A Plzeň pro tebe po návratu z Nizozemska znamenala nějaký šok? 

Ani ne, protože já nemám strach. Připadá mi jednoduchý vzít si kolo, sednout na něj a dojet si tam, kam potřebuju. Plzeň je taky placatá a na rozdíl od Prahy má celkem vybudované cyklostezky. Ale samozřejmě je tam taky v centru obrovská tříproudovka, která je celkem hnusná…

Máš vůbec řidičák?

Mám řidičák od devatenácti, ale auto nemám. Jsem sváteční řidička, můžu někoho odvézt, když potřebuje, ale jinak nejezdím. Pravidla ovšem znám a počítám například s tím, že mají řidiči slepý úhel. Snažím se předvídat a chovat podle toho.

Jsi hodně aktivní na sociálních sítích. Jak vůbec vznikl tvůj projekt Holky na kole v Praze? A vyvíjí se podle původních plánů? 

V říjnu 2015 jsem nejdřív založila skupinu s hashtagem #holkynakolevpraze. Zamýšlela jsem ji jako komunitní skupinu s tím, že se tam budou holky přihlašovat, předáme si nějaké rady, triky a třeba uděláme společnou vyjížďku. Po pravdě řečeno jsem ale na skupinu neměla moc času. Teď se to obrací, chci se projektu věnovat víc a tu vysněnou komunitu opravdu vybudovat. Cílem je, aby ten instagramový profil nebyl jen o mně, ale taky o dalších holkách.

Je tedy tvůj projekt opravdu jen o holkách a pro holky?

Jasně, je to uzavřený kruh, kluci tam nesmí (smích). Takhle funguje třeba skupina Holky z marketingu, kam kluci taky nesmí. Je to hrozně fajn, protože holky si takhle řeknou mnohem víc. Bez urážky, ale chlapi jsou si občas ve všem hodně jistí. A myslím, že nějaká holka by se třeba mohla ostýchat, že něco neví. Když se holky nebudou stydět před klukama, tak jim to usnadní i organizování různých akcí.

Máš pocit, že holek na kole v Praze přibývá? 

Rozhodně ano. Pomáhá tomu podle mě i bikesharing a celkově rozvoj mikromobility. Problém je spíš to, že často vidím holky, které volí špatné kolo. Je hrozně fajn mít pěknou silničku, ale do města jako Praha se prostě nehodí. Lidově řečeno je to “vo hubu”.

Já sama mám dvě kola – silničku na vyjížďky a pak staré kolo se širokými plášti, které je spolehlivé. Jezdí se na něm příjemně a nedrncá na kostkách.

Myslíš, že holky může špatně zvolené kolo i odradit?

Určitě. Když si zvolí třeba velký rám. Záleží samozřejmě, jak je ta holka vysoká. Já sama jsem malá, takže kdybych sedla na velké kolo, tak z toho budu hrozně nešťastná.

A co ještě myslíš, že holky odrazuje? 

První věc, která mě napadá, je doprava. Tedy hlavně řidiči a auta. Mají prostě strach. Proto taky spousta (nejenom) holek jezdí po chodníku. Což je škoda, protože tím de facto dáváte najevo, že nepatříte do provozu. To si přitom myslí i někteří řidiči, kteří jsou pak schopní cyklistu vytroubit a poslat na chodník, což je nesmysl. Pak také může někoho odrazovat, když například bydlí na Žižkově nebo Vinohradech a musí šlapat do kopce.

Jak je to s fyzičkou u tebe? Věnuješ se nějakým sportům? 

Nevěnuju, pouze závodně cyklistice. Když jsem byla malá, chodila jsem do Sokola a dělala ještě gymnastiku. Sport mám od malička v krvi. Nicméně do města není fyzička nějak zvlášť potřeba. Člověk zvolí lehký převod a může jet třeba 15 km/hod, nemusí jet dvacet.

Takže podle tebe se dá s ježděním na kole po městě začít i třeba ve čtyřiceti? 

To určitě není problém. Já myslím, že je to míň unavující než stát na místě a čekat na tramvaj. Tím, že člověk něco dělá, rozhýbe systém. Mě to například ráno nakopne. Špatně se mi vstává a když sednu na kolo, tak se krásně proberu. Naopak v metru zívám a usínám.

Jízda na kole jako pohyb pro každého…

Důležité je sebrat odvahu a na kolo sednout. Nemusíte hned pořizovat vlastní, když existuje řada bikesharingů. A ty mají i další pozitivní efekt. Protože čím víc cyklistů je, tím víc je začnou řidiči respektovat. Nebo si na ně aspoň zvyknou.

Máš zkušenost s tím, že se k tobě chovali někteří řidiči líp, protože jsi holka? 

Upřímně si myslím, že často spíš hůř, protože na holky si víc dovolí. Stalo se mi, že troubili opravdu zcela bezdůvodně. Někteří si myslí, že kolo nepatří do provozu a odkazují tě na cyklostezku. Ale jak se dostaneš třeba z Náplavky na Václavák? Musíš jet zkrátka po silnici jako kdokoliv jiný. Možná by pomohla nějaká osvětová kampaň. Někteří řidiči si tu dokazují své postavení třeba tím, že túrují motor, aby tě vystrašili. Ale to už je extrémní případ. Pak je dobré vyfotit espézetku a nahlásit to. Když to člověk neudělá, nikdy se to nepohne.

Jezdíš s nějakou aplikací? 

Používám Stravu. Plánovač tras nemám, ale taky se mi stalo, že jsem při nějaké cestě měla problém a každou chvilku jsem slezla z kola a koukala na mobil na mapy. Ale to jsou výjimky. Většinou jezdím tam, kde to znám.

A máš za ta léta ježdění po Praze nějaký tip, třeba co se týká oblečení? 

Vzdálenosti do pěti kilometrů člověk zvládne bez toho, aby se nějak moc zapotil. Když jsem jezdívala do práce jedenáct kilometrů, brala jsem si náhradní oblečení. Ale ty běžné popojížďky po městě zvládám v běžném oblečení. Jenom si vezmu přilbu. Třeba v Holandsku se člověk cítí v bezpečí a málokdo přilbu má, ale tady ji fakt doporučuju.

A máš možnost si v práci kolo někam ukládat? Jak to máš s bezpečností? 

Ještě mi kolo neukradli. Teď mám po dlouhé době zámek Kryptonite, do té doby jsem měla jen takový tenký zámek, vhodný spíše na připnutí přilby. Ale moje kolo je starší, tak po něm asi zatím nikdo nešel. Určitě bych ho ale nenechávala zamčené déle než hodinu. Nechávám ho jen na frekventovaných místech, připnuté k zábradlí nebo značce.

Doma máme kola v bytě. Máme držáky na zdi, kde jsou nad sebou tři kola. Nošení kol asi může také někoho odrazovat. Ale je to pořád lepší, než kdyby ho někdo ukradnul.

A máš nějakou svoji oblíbenou trasu po Praze nebo tip na nějaký výlet? 

Co se týká běžného ježdění po městě, je mi to asi jedno. Holešovice jsou fajn, Libeň taky, tam se jezdí dobře.  A co se týče větších vyjížděk, jezdím spíše na silničce. Vyjedu třeba do Horoměřic, na Okoř, do Tuchoměřic, na Buštěhrad… je spousta možností.

Původní text vyšel 3. 1. 2020 na webu Do práce na kole.